Můj vztah k televizi   jako takové není příliš kladný. Vyjímkou bylo několik seriálů, které jsem opravdu sledoval celé: "Ally McBealova", "30 případů majora Zemana" :) ,ovšem jedničkou byl a navždy bude "Městečko Twin Peaks". Nikdy si nenechám ujít možnost, připomenout si tenhle seriál (a následovně i celovečerní film Davida Lynche a Marka Frosta). Postavy z tohoto filmu jsou mi v ledasčems blízké, ale hlavně mi učarovala ta atmosféra maloměsta, kde se skrývá cosi tajemného. Nemohu jinak, mí přátelé mi rozumějí... agent FBI Dale Cooper, Diane, Laura Palmer, Bob a ostatní postavičky městečka Twin Peaks. Skvělá je i filmová muzika k Twin Peaks, nejlepší je soundtrack k původní TV sérii, která začala vznikat již od roku 1990. Když jsem viděl seriál poprvé, byl jsem jím okouzlen, a od té doby se k němu neustále vracím. Ale nejen k němu. Stal jsem se fanouškem Davida Lynche. Stejně na mě zapůsobily filmy "Duna", "Modrý samet", "Zběsilost v srdci", "U-Turn", "Lost Highway". Ani zatím poslední film zmíněného režiséra "Mulholland Drive" mě nezklamal, naopak. Je skvělý. Ale zpátky k televizi. Beru ji jako dekoraci, na které se neustále musí utírat prach. Je to nenasytný žrout času, a vůbec nejlepší na té bedýnce je to, že ji můžete kdykoliv vypnout. Což s oblibou dělám. Obzvlášť nesnáším televizní stanici Novu a její programy. Brrrrr...